Vietnam

Vietnam vypadá jako země oslavující komunismus. Rudé hvězdy, budovatelské umění, oslava HoČiMina a nepříjemní lidé. Díky neschopnosti či chtivosti vládnoucích představitelů proniká do země podnikatelský duch. Konkurence dvou autodopravců stalčila busu ceny na velice nízkou úroveň. Za pár dolarů (lze platit US dolary) jsme pořídili jízdenku přes celý Vietnam i se zastávkami. Specialitou autobusů je tankování krátce po začátku cesty nebo těsně před cílem. Jednou jsme čekali 1/2 hodiny při tankování a pak za 3 (tři) minuty byli na místě.

V Ho-Či-Min City (dříve Sajgon) jezdí obrovské množství motorek. V 9-ti milionovém městě jich je údajně 3 miliony. Na křižovatách dvou 4-proudých silnic je možné vidět křížení dvou proudů několika stovek motorkářů. Není dovolen větší obsah motoru než 125 ccm. I tak umírá na silnicích velké množství lidí.

Správně se píše Viet nam a znamená to "královi lidé".

Jedna naše zastávka byla v Nha Trang, kde by měly být nejlepší pláže Vietnamu. Potápěl jsem se a kluci ochutnávali víno při výletě po okolních ostrovech. Před další cestou jsme nechali batohy na recepci a šli do bahenních lázní, kde byly nápisy azbukou. Recepční nám mezitím prohlédl batohy a pomohl si ke kapesním nožům a 3000 thajských bhátů (cca 90USD). Přišli jsme na to až za několik dní. Mnohem později v Laosu jsme potkali skupinu čechů. Kde jinde než u stánku s točeným pivem. Také je okradli v Nha Trangu ve Vietnamu. Ale 3 z nich obrali děvky jednoho po druhém. Každá z jedné strany, ruce po celém těle a kapsy byly prazdné. V Austrálii jsem viděl v TV pozvánku do Vietnamu a vychvalovali tam Nha Trang :-)

Lidé se smějí jen pokud se snaží vytáhnout z turisty peníze. Jestliže navíc turista nesouhlasí s předraženou cenou, dávají obchodníci výrazně najevo svou nespokojenost a vietnamsky nadávají.

V tunelech z "vietnaské války" u Cu Chi nás překvapila jejich propracovanost a dokumentární film natočený již na počátku války. Obě strany se na tunelech vyřádily a "zpříjemňovaly" si vzájemně život, jak mohly. Údajně jen zde zahynulo 2000 amerických vojáků.

HoČiMin-ovo mausoleum v Ha Noi je estráda pro turisty a věc národní uvědomělosti pro místní. Vystojíte dlouhou frontu, před vstupem musíte vše odevzdat (tašky, foťáky, mobily, ...), vojáci vás seřadí do dvoustupu a doprovází ke vchodu. Prochází se pomalu, nesmí se zastavovat a šmírují kamerami ve zdi.

V Hue je císařský palác. Po vstupu zjistíte, že za války byl bombardován a zbyla jen obvodová zeď, hrobky a prostranství, kde stál palác dříve.

Jedli jsme bagety. Vietnam je byvala francouzká kolonie a tak je frantíci alepsoň něco naučili. Na autobusáku v Ha Noi jsme si koupili bagety na cestu. Malý kluk k nám přišel s klecí živých bílích myšek. A nabídl nám je do baget.

Nejčastější věta: "This is same same but different"

Na vietnamsko-laosské hranici nás překvapil celník. Uměl česky, před lety pracoval 3 roky v Ostravě.